Přišel podzim, dny se krátí a na mě padla před pár dny nějaká deprese. Letos jsme toho moc nenacestovali. Kromě červnových Jizerek jsme nebyli prakticky nikde. Začátkem roku onemocněla dcerka a táhlo se to s ní až do začátku května. Venku začínalo svítit sluníčko,...
O dětech jsem před prvním porodem netušila nic. Nikdy jsem miminko nechovala, natož abych měla nějakou představu o jeho potřebách nebo spánku. Než se mi narodil syn, myslela jsem si, že věty typu Už nikdy se nevyspíš, jsou přehnané. Sice mi rodiče vyprávěli, jak...
Miluju hory od jara do podzimu, a jakmile můžu, utíkám z města někam mezi kopce. Asi je to dědičné, babička žila v Jizerkách, rodiče s dědou mě po Šumavě a Krkonoších tahali od roku věku…Vlastně jsem dokonce mohla mít v občance u místa narození napsáno Sněžka, neb...
Včera před půlnocí jsem si šla lehnout se skvělým pocitem, jak budu mít dnes dopoledne „volno“. Syn bude ve školce, mám navařeno, všechno vypráno, byt v obyvatelném stavu. Budu odpočívat, mazlit se s miminem v posteli, možná si i něco přečtu…Takový ideální půlden...
Půl páté ráno. Mám za sebou asi čtvrté vstávání k synovi. Budí se. Už asi šestou noc po sobě. Zase. Možná má noční můry, možná ho trápí bolesti z růstu. Nevím. Možná si jen uvědomuje, že tu brzo nebude sám, že za dva měsíce přibude sourozenec. Celé dny je náladový,...
Během posledního týdne mi asi tři kamarádky nezávisle na sobě řekly, že by nejradši zrušily Vánoce. Že je to jen samej stres, rychle z práce domů, tam uklízet, péct, shánět dárky, tlačit se ve frontách na nákupy a do toho se samozřejmě starat o rodinu. Pořád jen honem...
