Jak na Sněžku s dětmi (i s kočárkem)

Kdo by nechtěl podívat se na naši nejvyšší horu, Sněžku. Láká snad každého turistu, který do Krkonoš přijede poprvé (a možná podruhé, potřetí…) Podívat se na Sněžku můžete samozřejmě i s dětmi. Já sama za sebe doporučuji jít sem mimo sezónu, ideálně v týdnu a ještě při ne úplně dokonalém počasí, ale chápu, že tuhle možnost prostě nemá každý. Jak tedy na Sněžku s dětmi?

Lanovkou

Kabinková lanovka z Pece pod Sněžkou je pro někoho jediným způsobem, jak se na Sněžku podívat. Možná jsou dětičky ještě moc maličké, cestu by neušly, a přitom se nechtějí už tak dlouho nosit. Nebo chcete ze Sněžky podniknout delší túru a potřebujete nahnat čas. Nebo jen děti lanovku viděly a touží po ní. Ale to je přeci jedno. Důležité je, že si výlet užijete. Kočárky lanovka přepravuje.

Doporučení k lanovce – v sezóně (a obzvláště za hezkého počasí) sem běžte buď hned ráno (lanovka jezdí od 8 hodin), nebo potom třeba okolo 4 – 5 hodiny odpoledne. Jinak tu jsou opravdu velké fronty, klidně i na 2-3 hodiny. Najdete tu sice dětská hřiště, ale stojíte na přímém slunci. Pokud vám nejde ani tak o luxusní výhled, jako o výlet a návštěvu nejvyšší hory, jděte sem klidně i za horšího počasí (zamračeno, přeháňky). Vždy ale sledujte počasí nejen dole, ale i na Sněžce. Pozor na vítr, za silného větru lanovka nejezdí, případně jede jen na Růžohorky.

My osobně rádi kombinujeme lanovku s pěší túrou. Děti byly zatím dost malé na to, abych si byla na 100 % jistá, že celý výstup zvládnou. Resp. letos 7letý syn by to už zvládl (i když uvidíme přes zdravotní omezení), ale jelikož lanovky miluje, neodpustil by mi, že ségra se veze a on šlape.

Z Pece pod Sněžkou Obřím dolem

6,6 km v jednom směru. Převýšení 837 m. S kočárkem lze dojít ke kapličce v Obřím dole.

Nejkrásnější trasa, co se týče výhledů. Také asi nejnáročnější a nejfrekventovanější. Trasu doporučuji s většími a zdatnými dětmi, u kterých spolehlivě víte, že jsou schopni těžký terén a velké převýšení zvládnout. S menšími dětmi tudy můžete jít ve směru dolů, ale ideálně za suchého počasí. Kvalitní boty nezbytné. Hodí se trekingové hole, pokud máte dítko v nosítku.

Z Velké Úpy přes Růžohorky

5 km v jednom směru (pojedete-li lanovkou na Portášky). Převýšení 577 m. S kočárkem lze pouze na Růžohorky.

Další klasická cesta vede z Velké Úpy přes Portášky a Růžohorky. Vy si můžete ušetřit počáteční výstup a na Portášky se dopravit sedačkovou lanovkou. Na Portáškách najdete obří hřiště – Herní krajinu Pecka. Až na Růžohorky vede pohodová cesta zvládnutelná i s kočárkem. Z Růžohorek je to nahoru 3 km. Buď můžete vyrazit pěšky, nebo nastoupit na lanovku na mezistanici Růžová hora a na Sněžku vyjet.

Z Malé Úpy přes Jelenku

6,5 – 8,2 km v jednom směru. Převýšení kolem 600 m. S kočárkem lze na Jelenku (po žluté).

Trasy z Malé Úpy patří k těm jednodušším co se stoupání týče. Pokud chcete s dětmi vyrazit pěšky, doporučuji jít právě odtud. Varianty máte hned několik.

1. Vyrazit od Pomezních Bud rovnou po červené, po NS Jelení. Trasa, která terénem děti baví.
2. Druhou možností je dojít na Jelenku po žluté značce. Je to asfaltka, k chatě to tedy zvládnete i s kočárkem. Nejkratší cesta.
3. Z Pomezních Bud po modré, po polské straně. Moc hezká cesta, náročná, nejdelší, převýšení přes 700 m.

Od Jelenky potom pokračujte po červené (doporučuji) nebo po zelené (traverz, s malými dětmi a za mokra nedoporučuji).

S kočárkem přes Luční boudu

S kočárkem nemám osobně cestu vyzkoušenou, chodíme ji s dětmi pěšky a za sebe ji nedoporučím. Vím, že ji rodiče chodí, ono je to zvládnutelné, ale není to pro každého, není to pro každý kočár a myslím, že je to spíš pro horaly, kteří mají větší zkušenosti. Vrchol Sněžky je kamenitý, šla bych sem třeba s dítkem, co už chodí, ale občas potřebuje odpočívat. Určitě ne s miminkem v korbě. Lanovkou vyjeďte na Sněžku a dolů přes Slezský dům, Luční boudu, Výrovku a Richtrovy boudy zpátky do Pece. Trasa měří 11 km, ale žádné stoupání vás nečeká. Terénní kočár nutností.

Líbí se vám články na blogu? Pomohly vám naplánovat dovolenou, inspirovali jste se podle našich výletů? Jako výraz díků mě můžete pozvat na virtuální čokoládu. Ostatně, ta se v horách vždycky hodí 🙂 

Obsah blogu tvořím 9 let ve volném čase, bez placených spoluprací. Touto symbolickou pozvánkou mi pomůžete, abych v tom pokračovala dál. Děkuji.